Wishmaster

17. července 2008 v 13:06 | Arianne Oceansoul |  Alba

Rok vydání: 2000
V poslední době jsem zjistila, že tohle je asi moje nejoblíbenější album. Každá písnička odtud mi přijde překrásná a prakticky ke každé mám nějaký vztah...
Asi nebude lehký tady popsat všechny songy - 1. nemám moc času, asi budu muset jít na dvakrát 2. všechny jsou moje srdeční záležitost 3. jak popsat dokonalost? =)
She Is My Sin (Ona je můj hřích)
U téhle pohodové a zároveň nabíjející písně mě fascinují hlavně bubny a vůbec to metalový podání, jakým NW úspěšně disponuje. Dokonalá melodie, Tarjin krásný hlas, mistrovské bicí a baskytary... to vše se snáší jako mírně temný déšť do mysli snílka... Poeticky napsáno, že? =)
Píseň by měla být o skrytých hříších, které má každý uvnitř...
The Kinslayer (Bratrovrah)
Možná bych hodnotila Kinslayera jako výše uvedený úvod k albu. Je to doopravdy skvělý, dynamický a energie plný song. Poutavější než dokonalé zpracování je však tentokrát námět a skryté poselství...
20. dubna 1999 dva mladíci - Eric Harris a Dylan Klebold vešli do Columbine High School. Měli ručně vyrobené výbušniny a zbraně a krutý úmysl - zabít co nejvíc duší uvnitř. Tak zahájili útok a za oběť jim padlo 9 chlapců a 4 dívky, načež oba spáchali sebevraždu.
Neměli žádný skutečný motiv. Prostě je ti lidé ,,už dlouho štvali" (řečeno slušně) a to byla jejich pomsta...
15 candles
Redeemers of this world
Dwell in hypocrisy:
"How were we supposed to know?"

4 pink ones
9 blue ones
2 black ones
Hlasy mluvíví během písně jsou slova, která - podle přeživších spolužáků - říkali jeden druhému vrazi. Nejdřív mi to tak nepřišlo - z Kinslayer jsem sice cítila skrytou krutost a nemilosrdnou dramatičnost, ale textem ani skutečným námětem jsem se nezabývala. Tak to bývá... a nikdo doopravdy neví, proč je ve světě tolik zla. Ani mistr Tuomas, kterému tímto děkuji.
Come Cover Me (Přijď, přikryj mě)
Romantická píseň o ničem jiném než o lásce. K obdivu tu jsou opět kytary, Tarjin hlas a zvláštně kouzelné cinkání na pozadí. To dodává celé písni neobvyklou zdobnost...no a romantičnost...
Wanderlust (Toulavá vášeň)
Ten živý a prudký úvod, co okamžitě vtáhne do hudby každého posluchače, by jednoho skoro vyděsil =) Život je jedna velká cesta, o tom je tato píseň. A to je pravda... už mnohokrát se mi zdálo o Finsku tak realisticky, jako bych tam už jednou byla... Tuomase tento song napadl na týdenním výletu na Kanárské ostrovy. Tady se někdo má =)
Wanderlust je prostě nádherná, svižná, dynamická a přitom neobvyklá píseň od začátku až do konce. Připomíná mi to trošku Wayfahrera...
Two for Tragedy (Dva pro tragédii)
Trvalo přece jen nějakou dobu, než jsem téhle baladě přišla na chuť. Ale stálo to za to. Málokdy člověk slyší něco tak teskně okouzlujícího... Vypráví o tom, že na největší tragédie jsou vvždy dva.
Jednou jsem seděla u počítače a zabloudila na oficiální stránku NW - do textů. U Wishmastera jsem náhodou zahlédla odkaz ,,Tuomas´s comments on the Wishmaster lyrics" a tam komentář k Dead Boy´s Poem (však o něm bude ještě řeč). U toho hrála právě tato balada... a ten text, těch pár slov, jedinný řádek - to způsobilo, že mi po tvářích začaly téct slzy...
Tato balada je smutná a kouzelná. Ať už text plný beznaděje, flétny, zvonění podporující jemné bubny anebo procítěné kytarové sólo... Tuomasova genialita je vidět všude a tato hudba je jedna z mála věcí, která by mě v citlivějších chvílích přivedla k pláči.
Wishmaster (Pán přání)
Tuomasova jedinečně rychlá metalová pocta (uf, málem jsem napsala pomsta =)) fantazii a fantasy příběhům. Tolkien (všechna čest i ode mně!) a DragonLance...
Takže skladbě narozdíl od předešlé balady vévodí závratně rychlé bubny, kouzelné kytary (obě), Tarjiny pozvedávající vokály a vůbec dynamičnost, která se společně se sborem v pozadí rozplývá do mysli. Ať žije fantazie!!
Bare Grace Misery (Zázrak nepokrytého půvabu?)
Láska je divoká - a především temná a útrapná jako peklo natolik, že vede ke tragédii... Znám to sama, takže jen nekopíruji Tuomasovy myšlenky, i když se shodnou v mnohém.
Opět dynamická, klávesami a sborem dokonale podbarvená píseň, která neztácí žádnou z předností symfonicky-metalových vášní... Obzvlášť mě pak dostávají...ty bicí na začátku a uprostřed =)
Crownless (Nekorunovaný)
Nezvladatelně rychlá, živá a energická melodie dělá z celé písně, která se už zčásti převažuje do speedmetalu, opravdový skvost, vybroušený diamant. Skrývá se v ní divokost stejně jako vztek a žár čehosi nepopsatelného.
Mistr říká, že je to zpověď toho, kdo nenávidí aroganci na vyšších místech - u ,,lidí, kterým byla dána koruna" ... Další sytá a výrazná barva do pestré palety nádherného alba.
Deep Silent Complete (Celý, hluboký, tichý)
Co si jen představit, když slyším tuto píseň... Určitě něco, co se odehrává v noci. Žádnou pomstu ani nenávist... spíš tajemství, klid, měsíční záři nad oceánem... aha, to bude ono =) Nebo snad vzdouvající se vlny, zakrývající světlo kdesi na obzoru...
Tak nebo tak, kouzelně pějící Tarja, živý rytmus s kytarami a bubny se nedá zapomenout a dává na vědomí, že Tuomas (a já také) obdivuje oceány, jejich sílu a záhadnost... Že je to zkrátka Oceansoul.
Dead Boy´s Poem (Báseň mrtvého chlapce)
Píseň, která vždy svým neskutečně silným a teskným srdcem zasáhne moje srdce jako stříbrný šíp beznaděje. Básníkova smrt, písničkářův pláč... Ano, je to píseň, která mě rozplakala jedné noci, kdy jsem četla Tuomasův komentář k ní:
,, When I pass away, this song's lyrics are of what I wish to be remembered. An Ocean Soul."
To jsem si přečetla a zhroutila se. Jen myšlenka na jeho smrt - smrt vzácné Oceansoul, jejíž duše mě drží před pádem do beznaděje - on má zemřít? Přepadl mě nezměrný stesk, jako by se to všechno mělo právě v tom okamžiku stát, jako by se život změnil v marnost.... Následovala slzavá zpověď mojí nejlepší kamarádce - o mé temné duši však nikdo neví vše, jedině já - a všechno se mi promítlo před očima... Trvalo dost dlouho, než mě to přešlo pro ten večer, ale jizva nadále zůstala v mojí duši.
Teskný hlas neznámého dítěte, znějící jakoby ze záhrobí, Tarjiny dramatické vokály, dokonalé, kouzelné a mistrovské klávesy a to vše ostatní spolu se sborem - to vytváří jedinečný komplet, na který ten, kdo v sobě cítí Oceansoul a seznámil se s lyrikou, prostě nemůže zapomenout...
FantasMic
Svěží, rychlá, vším možným krásným podbarvená a zároveň ostrá melodie této skutečně fantastické písně na sebe také nedává zapomenout. Dobře, to můžu říkat asi u každého songu - ale vždyť je to pravda =)
,, Wish upon a star..."
Tato píseň má tolik námětů, tolik snů, tolik myšlenek - že se to nedá vyjádřit, ani kdybych měla k dispozici nekonečno času. A to ani není tak moc dlouhá.
Mistr řekl ,,pocta králi fantazie". Nechme to tak. =)
Ostatní:
Sleepwalker (Náměsíčník)
Náměsíčník... Co k tomu říct? Mistr mlčí stejně jako nejtišší noc - a já cítím z lyriky jen vášeň, mírně přebíjející noční chlad. Kouzelně lehká balada, která odvívá celou nádhernou hudební přehlídku daleko....ale ne do zapomnění.
---
Celkový dojem z Wishmastera je v mém případě okouzlení. Chvíli se mohu povznést ve snech za hranice reality, do vzdálených končin... Chvíli jsem vyčerpaná životem a ovládá mě beznaděj... Chvíli se cítím daleko, ve sladce pohádkové nepřítomnosti... A chvíli mě srážejí k zemi obavy o naplnění mého troufalého snu, nedopsanou báseň a sníh na smrtelné posteli, od které se sny tiše vzdalují kamsi do věčnosti.
Právě mi dohrál celý Wishmaster - tedy bez poslední písně, ale ta na mé nahrávce je. Vidíte tu poetičnost, která se do mě narozdíl od popisování ostatních alb zmocnila?
No dobře, jsem básník a musím to přiznat =) Ale nejen díky skvělému a pestrému albu Wishmaster, ale díky Nightwish celé, v samém středu vysněné mistrem a pánem přání. Všechna čest věčně snící Oceansoul... Tomu, jehož veršů se drží moje sny. Nesmíš nás opustit!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rozinka Rozinka | Web | 27. července 2008 v 22:26 | Reagovat

Bum. When I pass away... co to říká??? To nás chce zničit?? Ech, teda, já rozumím co to znamená česky, ale víš jak to myslím... proč to říká? Béééé, jdu brečet! I z tý nádhery, kterou jsi byla schopná napsat... jsem kanec a pravděpodobně jste s Tuomasem fakt vnitřně spojený. Teď už tomu věřím. Tohle by nejspíš nenapsal nikdo jiný, než druhá část jeho duše.

2 Rozinka Rozinka | Web | 27. července 2008 v 22:26 | Reagovat

oprava - jseš kanec, ne jsem ;)

3 Arianne Oceansoul Arianne Oceansoul | E-mail | Web | 28. července 2008 v 18:08 | Reagovat

Paljon kiitoksia, krásný slova =) Já nevím, proč člověk a mistr jako on může myslet na smrt. Vždyť na světě je určitě tolik lidí, kteří by ho udrželi při životě za cenu toho vlastního... teda, je minimálně jeden takový člověk - já, básnířka v jeho stínu!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama